Zmenší se tak počet prostředí, které dítě vystřídá. Lépe si přivykne na prostředí a přechod na střední školu je ulehčen. Časté střídání škol a zážitek neúspěchu a vyloučení se podílejí na prohloubení poruchy chování a na negativním sebeobrazu dítěte. (Vojtová, V. Červenka, K. Výzkum jako inspirace pro intervenci v praxi školských zařízení pro výkon ústavní a ochranné výchovy. In Kvalita péče o děti v ústavní výchově. Sborník z konference. Praha : NÚV, 2015)
Děti k nám přicházejí z:
OP Žďár nad Sázavou je zaměřeno na přijímání chlapců ve věku od 15 let pro studium na středních školách ve městě a okolí. Kapacita zařízení je 18 lůžek, tedy 2 výchovné skupiny a 2 chlapci umístění na startovacím bytě.
Koncepce zařízení má svou historii a tradici. V době devadesátých let bylo experimentálně primární snahou, aby se v ústavu nacházelo co nejméně dětí v pracovně výchovné skupině, aby většině bylo umožněno dokončení vzdělání na civilních učilištích, absolvování rekvalifikačních kurzů apod. Tyto snahy byly úspěšné, od roku 2000 navštěvují chlapci školy hlavního proudu. Také jako jedno z prvních zařízeních zřídilo OP Žďár nad Sázavou startovací byt, je od města pronajímán již od 1.6.2008.
Koncepce plně otevřeného zařízení představuje formu ústavní péče, která odpovídá inkluzivnímu směřování pedagogiky a také plně respektuje práva dítěte na vzdělávání a zapojení se do běžných aktivit a podporuje jeho socializaci. Eliminují se tak negativní dopady po dobu nezbytně nutné intervence v segregovaném institucionálním prostředí, především pak prionizace. (Fischer, S., Škoda, J. Sociální patologie. Praha: Grada, 2009) Segregace je v otevřeném typu zařízení omezena jen na sociální prostředí, které negativně ovlivňuje zdravý vývoj dítěte.
Díky docházce do školy hlavního proudu projde dítě během dne několika sociálními rolemi a je ovlivňováno různými výchovnými autoritami. (Pacnerová, H. Cesta kvality v péči o ohrožené děti In Kvality péče o děti v ústavní výchově. Sborník z konference. Praha: NÚV, 2015) Ve škole hlavního proudu dochází k setkávání se s vrstevníky bez poruchy chování a tím je předcházeno tendenci být konformní se sociálně deviantní skupinou a předchází se také prohlubování negativních osobních charakteristik. (Matoušek, O. Ústavní péče. Praha : Sociologické nakladatelství, 1999). Spolužáci se tak stávají výrazným zdrojem sociální opory. (Presová, J. Skolní vztahová síť jako zdroj resilience dětí v riziku poruch chování. Brno, Munu, 2014) Také se tím minimalizuje tzv. ponorková nemoc, která bývá častým problémem uzavřených typů zařízení. (Matoušek, O. Ústavní péče. Praha : Sociologické nakladatelství, 1999).
Otevřený typ zařízení naplňuje Standardy kvality péče o děti ve školských zařízeních pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy a pro preventivně výchovnou péči a to v následujících bodech:
1. Zařízení se odklání od restriktivního a normativního pojetí poruchy chování, které je již překonáno. Porucha chování je vnímána jako dynamický jev se svým vývojem, který Eli M. Bower popsal v 5 stupních a V. Vojtová ve 4 cílových skupinách etopedie. (Červenka, K. Zdroje a bariéry sociální inkluze dětí s poruchami chování z hlediska výchovných profesionálů. Brno: Muni, 2014) Pro dítě představuje porucha chování bariéry pro budoucí život a to v oblasti sociální, emocionální a předprofesní.
2. Speciálně pedagogická práce spočívá v cílené intervenci, která rozvíjí schopnosti, dovednosti a kompetence dětí prostřednictvím edukačních a socializačních procesů. Cílem intervence je hledat cesty k rozvoji kompetencí a potencialit dětí, ať v prostředí přirozeném nebo segregovaném. (Vojtová, V. Přístupy k poruchám emocí a chování v současnosti. Brno: Muni, 2009)
3. Vzdělání je považováno za významnou hodnotu a je prioritou zařízení. V tomto směru naše zařízení plně sdílelo vize Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020 a zároveň plně sdílí Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2030+ a to především následující:
4. Podpora, posilování a provázení při překonávání bariér v cestě za profesí je důležitou součástí intervenční praxe v institucionálních podmínkách. (Vojtová, V. Červenka, K. Výzkum jako inspirace pro intervenci v praxi školských zařízení pro výkon ústavní a ochranné výchovy. In Kvalita péče o děti v ústavní výchově. Sborník z konference. Praha : NÚV, 2015)